Jednoho dne odpoledne po
práci jsme se tam vydali, poučeni od Kathy kudy jít (minule jsme to nějak nevychytali, i když jsme narazili na pár vysokých stromů, nejednalo se o sekvoje, ale Douglesovy jedle měřící kolem 40 metrů).
Cestou jsme narazili na auta k prodeji, žádné se nám nezamlouvalo, až na jedno, které ale zase stálo přes 3000 NZD a to je přes náš rozpočet. Navíc jsme se pak dozvěděli, že právě tam se prodávají káry, které mají poloviční hodnotu toho, co prodávající chtějí. Redwoods jsme našli asi po hodině chůze kolem Te Ngae Rd -SH 30 (směr letiště), v infocentru jsme si vyptali mapu a vyšli si po zelené na asi pětikilometrový špacír.
Všechny trasy začínají u infocentra, jsou pěkně značené a vybere si tu každý (i méně zdatný turista). Zelená nás zavedla přes cedrový háj do kopce, kde jsem jako obvykle umírala a tempem i projevy parního válce jsem se dohrabala nahoru! Rozhodně to stálo za to, kapradí ponga, které mají Zélanďani jako národní symbol, dělalo příjemný stín (bývá až 10 m vysoké) v tom horkém
dni a místy jsme si připadali jako v „cestě do pravěku“. Pro tuto trasu jsme se rozhodli hlavně kvůli lookout – místu, odkud je přes les hezký
pohled na jezero i městečko. Odtud už je to jen z kopečka, vrátili jsme se zpátky k cedrům, kde běhalo tolik lidí, že jsme se rozhodli aspoň zrychlit tempo, ale do rychlochůze to mělo pořád dost daleko.:D Kathryn tvrdila, že se vydáváme na výlet pozdě, ale stihli jsme všecko krásně. Asi záleží, kterou trasu si kdo vybere, ta naše byla na hoďku a půl, ale třeba černá je na 8 hodin a má asi 30 km, proto jsme si usmysleli, že ji prubneme na day off!
Žádné komentáře:
Okomentovat