Ráno se milunovi ale vůbec nechtělo z postele, nakonec však uznal, že se může dospat večer. Chtěli jsme vybrat kameru, byl nám doporučen nedaleký supermarket, kde měli všecko, ale naše zboží nikoliv…Foťák ale začal jakžtakž fungovat, asi potřeboval jen ráznější ruku a tak jsme se vydali na průvodcem Rough Guide – Jota (vydává asi nejlepší průvodce, pokud máte v ruce to nejaktuálnější vydání) doporučovaný trh starožitností.
Na zastávce „XY“ :) jsme vystoupili z linie 8 a vydali se trochu nejistě k cíli 
podle okopčené mapy. Měli jsme štěstí, protože jsme narazili i na obchod s elektronikou. Vlezli jsme tam a už jsme chtěli být zase venku :) – tři patra, kde se prodavači překřikují, aby člověka utrhli a něco mu vnutili. Jak se říká, že je tu elektro levné, tak nám se teda nezdálo, ale pravda je, že asi chtěli smlouvat, čert ví….
A to smlouvání mají fakt rádi! I na na Xizang Nan Lu, který byl jen „kousek“, jsme si to mohli zkusit na vlastní kůži, celou dobu jsem si ale myslela, že jsme na Fuyou Lu, no co už... Pěkné věci, některé teda kýčovité až hrůza – např. porcelánová sada s Kimem, jiné byli naopak moc krásné. Pokud je někdo fanda výše zmíněného, může si koupit jeho sádrovou podobiznu, sošku, a jiné kraviny. Kdo rád klasiku, taky si přijde na své, všecko je dost zaprášené (snad schválně, aby tomu dodali patinu :)). Kukli jsme po kufrech, kde bysme si možná vybrali velký čínský „Samsonite“ na kolečkách. Původní cena 680 RMB, pro cizince 420 RMB, speciálně pro nás teda 380 RMB, ale 
nakonec by nám ho dala i za 180 RMB. Možná by se hodil, ale celý den s tím jezdit po centru :D –žádná lákavá představa. A tak jsme ho tam nechali i s prodavačkou. Já ale něco přece jen chtěla, už pro vzpomínku a připomenutí si té atmosféry. Vyhlídla jsme si teda korále, původně 150 RMB, no plácla jsem dvacet a byly bez velkého smlouvání moje. Teď se ukáže, jak dlouho vydrží!
Všude se prodává jídlo, to víme, nás ten den zaujala dlouhá fronta na rohu ulice, kde visely uzené i jen oškubané kachny…a chlap tam cosi smažil, fronta dost dlouhá na to, abychom si prohlídli, jak a co to vlastně dělá :D a zjištění: smaží nějaké maso v těstíčku, do misky leje nějakou omáčku a smaží k tomu nějaké placky (asi z těsta). Objednali jsme si teda jednu porci, protože člověk nikdy neví a dobře jsme udělali! Kamča si nesmírně pochutnal, já ale o poznání méně. Těžko identifikovatelné maso (kočka nebo pes??? :D) mě asi odradilo, ale zlatino se nad tím nezamýšlel a dal si do nosu, stejně jako všichni ostatní, co si pochoutku za 6,5 odnesli.
Staré město s rozlohou asi 4 km čtverečních mezi ulicemi Renmin Lu a Zhonghua Lu – jaksi blbě označována místními Evropany jako „Čínské 
město“ – bylo přeplněno turisty a obchodníky, kteří byli dotěrní až hrůza! Kabelky, hodinky a nevím co, všecko měli někde ve skladu nachystané k prodeji. Zboží různé kvality, ceny, ale vše zaručeně z Číny! :D Jak existují u nás 30-ti korunové obchody, tady je možno narazit na Maňáky nebo dvouyuaňáky, kde se dá sehnat totéž, jen za 10% české ceny…Čína je daleko a transport je drahý!
To už jsme byli kousek od všude chváleného Bundu. Nevíme, co je na něm tak atraktivního. Pro Evropana asi nic, je to jen ulice s bankami podél řeky, kterou mimochodem neuvidíte, protože se celé město horlivě připravuje na EXPO2010 a tak se renovují i cesty. Mnohem hezčí pohled na protilehlý Pudong jsme měli z mostu Waibaidu, kde se Perla orientu tyčila mezi ostatními významnými budovami. Hned za mostem je ruské velvyslanectví hlídané čínskými strážníky.
Nanjing Lu je velice, velice rušná nákupní třída, kde se dá sehnat velice luxusní zboží, ale i napodobeniny známé Lacosta se jménem Juian nebo jak to bylo.:) People´s Squere je pak velkou metro stanicí, kde se setkávají linie 1,2 a 8. A protože je na konci Nanjing Lu, budete čekat u automatu na lístky asi dýl než jinde, protože tady nastupuje a vystupuje snad nejvíc lidí.
Po celém dni a jednom soustu kočkopsa jsme byli hladoví jak vlci a tak zlatinko skočil pro naše oblíbené nudle, tentokrát byly bez sóji, za to s bambusovými výhonky. Asi jsme se stali na nejlepších studených nudlích v Šanghaji závislí, protože na ně furt vzpomínáme.:D
Žádné komentáře:
Okomentovat