Nic moc Crief a horší Comrie

Zlatino měl jinou práci - holt někdo vydělávat musí ;) a tak já na day off opět vyrazila s Tomem. Původní plán byl Kinross a místní castle, kde byla vězněna Marie Stuartovna...Jak to tak ale bývá, ne vždy se všecko povede a tak i přesto, že jsme čekali na zastávce dobrých dvacet minut, nám bus ujel...ono taky záleží na které té zastávce člověk stojí. A tak i když je název stejný, za křižovatkou je ta správná, ale co, pozdě plakat. Nezbylo než vymyslet plán B a vydali se k vodopádům zaznačeným v autoatlasu, který jsem pečlivě studovala každou volnou chvíli. Víme, jak krásné je to v Dunkeldu, tak jsme se těšili na něco obdobného.

Nasedli jsme do busu č. 15, zjistili že celodenní jízdenka nám až do Criefu nevyjde, koupili return ticket za 3,3 GBP a vydali se stejným směrem jako předtím na Huntingtower. Asi po hodině cesty jsme vysedli pravděpodobně v centru městečka, které mělo být kousíček od našich vysněných vodopádů. V prostorách bývalého kostela či co to bylo jsme odchytli paní, která se nám jala podávat co nejvíce informací. Když jsme jí oznámili, že máme na tamní areu cca půlden, tvářila se, jak kdyby nebylo možné místní "krásy" obejít ani za měsíc. Při zmínce o vodopádech nám začala doporučovat Dunkeld...no jo holka, ten je ale dvě hodiny na sever a navíc už jsme tam byli, takže jsme řekli NE..ale o místních ani slovo a tak jsme jí objasnili, že i tady mají až dvoje být! Jedny nám rozmluvila rovnou, prej se jedná jen o jakési minivlnky na řece a druhé byli asi 4 míle od městečka Comrie, poděkovali jsme tedy za info a s bonusem - typem na loch Earn a St. Fillans jsme se vydali k zastávce. Tu necelou hoďku, než nám to jelo, jsme strávili každý po svém. Obejít "centrum" nebyl vůbec žádný problém a zbytek času jsem strávila ve vánočním obchodě, který je vánoční prostě furt....jaké mají ale tržby na Velikonoce...to fakt netuším. :)

Když jsme se sešli, už jsem věděla že k žádným vodopádům jít nechci, protože počasí se horšilo a čtyři míle v mých plátěných ťapkách se mi jít taky nechtěly. S Tomem jsem tedy sjela aspoň do Comrie /2,2 GBP zpáteční/, protože na svůj bus zpět do Perthu bych stejně musela hodinku čekat. Comrie je nějaká malá dědinka, dle mého názoru, kde je ale pěkný most a travnatá plocha podél řeky, není to ale dost a tak jsem se vytočila na patě a stejným busem zase zpět až do Perthu.

Toma neodradilo ale nic a tak s úsměvem na rtech a pravděpodobně kapucí na hlavě pokračoval dál k lochu, kde přečkal déšť, udělal pár pěkných fotek a jak jsem se dozvěděla později, vodopády nakonec taky vzdal.

Já si v Perthu užila nákupů, protože pravda - nejradši chodím po obchodech stejně sama. River Island, Dorothy Perkins - Debenhams, GAP, M&Co. ti všichni mě okouzlili, ale určitě na mně nezbohatli, protože moje nákupy jsou většinou nízkonákladové :) a hlavně! trefila jsem na booooom sezónních slev.

Večer jsme už zase spolu s Tomem jeli do Blairgowrie, kde jsme chytli dobrého stopa a tak se nakonec ani tento výlet nedal hodnotit úplně zle - protože hadříky se mi fakt líbí. ;)