Tutanchamon

Tutanchamon - jeho hrob a poklady je název výstavy, která za chvíli bude končit v Brně. My jsme se vydali po jeho stopách 14.února...

Kde leží Egypt víme všichni, o faraonech taky nějaké znalosti máme, jméno Tutanchamon je známé určitě každému, ale už míň z nás ví něco bližšího. Proč se vůbec všem vrylo do hlavy? Důvodů může být moc, třeba jeho údajná kletba, neporušenost hrobu, krásy a množství pokladů a nebo to, že se o něm vůbec nic nevědělo až do objevení hrobu v Údolí králů...
Mezi nejvýznamnější panovníky pohřbené v těchto místech patří Hatšepsut, Thutmose III., Amenhotep III., Sethi, Ramesse II. a III. a samozřejmě Tutanchamon!!!Howard Carter, který v Egyptě začal jako skicař, v roce 1922 objevil neporušenou hrobku faraona, kousíček od hrobu Ramese VI.. Byl to jednoznačně největší archeologický objev všech dob! Jeho slova, když prvně pohlédl do vnitra, jsou památné: "Vidím úžasné věci!" Pořadatelé udělali dobrou práci, návštěvník je v první části seznámen s obecnými informacemi jak o Egyptě, tak o archeologovi - amatérovi, výborná hodina dějepisu!
Faraon Tutanchamon zemřel opravdu mladý - v 19-ti letech, spoustu věcí proto bylo doděláváno na "poslední" chvíli. To, že Tutanchamon nenosil toto jméno od narození bylo zřejmé i z přepisů na pohřebních objektech. K objasnění: jeho otec byl kacířem, který se od tradičních božstev odklonil a uznával pouze boha slunce. Tutmos se chopil vlády mladičký - asi v devíti letech, jeho rozhodnutím bylo i navrácení zpět k uznávání tradičních bohů.Výstava prezentuje věrné kopie nalezených předmětů v měřítku 1:1.Tutanchamova hrobka je tvořena jako komplex. Komplex se skládá ze čtyř místností - vstupní chodba vede do předsíně, odkud pak do pohřební komory, kde za ní byla umístněna pokladnice, přístěnek sloužil spíš snad jako "skladiště".

Samotná pohřební komora byla zaplněna pohřební schránkou (5x3,2 m), tedy schránkami čtyřmi. Kdy největší vyplňovala téměř celý prostor (další známka pohřbu na rychlo). Schránky byly dřevěné, pokryty plátkovým zlatem, vnitřní sarkofág byl ale zlatý, vážil přes stodeset kilo a jeho zdobení, je úchvatné.

Výstava je mistrně provedená, interaktivní, kdy se můžeme aspoň chvilku vcítit do kůže objevitele. Každému se na chviličku asi zatají dech očekáváním při "objevování" pokladu.

Zážitek předčil naše očekávání, myslím, že kdyby nohy tak nebolely, zůstali bychom možná i dýl než ty tři hodiny! Není možné popsat to tady ani z třetiny, takže pokud máte chuť, využijte příležitosti, která se určitě nebude hned tak opakovat a brzy končí a pak už byste museli až do Mnichova...