Trip to Gdańsk

S části skupiny Erasmus jsem se rozhodli, že si uděláme výlet k moři. Nejdříve padaly návrhy jako Gdańsk, Jastarnia, Wladyslawowo, Gdynia, Hel atd., nakonec jsme si vybrali pro náš víkendový výlet Gdańsk, Hel a Sopot. Původně nás mělo jet 6, ale ve středu se k nám ještě přidali Spencer s Viennou, tak nás nakonec jelo 8 - Já, Rasťo, Mirka, Katka, Melanie, Frosina a již zmiňovaní Spencer s Viennou. Rozhodli se, kde přespíme - nakonec vyhrál Gdańsk a zdejší Baltic Hostel.

Domluvili jsme se, že vyrazíme v pátek v noci, oblast Baltického moře je od Katowic vzdálená přes 700 km, takže cesta to byla dlouhá a poměrně náročná i na sezení :). Odjezd z Katowic byl ve 00:45, studentský lístek stál 37,17 zł plus 5 zł za rezervaci místa, takže cena se opravdu dala, na to jakou vzdálenost jsme urazili. Cesta oním vlakem měla podle rozkładu jazdy trvat asi 10 hodin. Plní očekávání jsme nastoupili do vlaku, a začaly první problémy - na místě, které jsme měli rezervované seděli příslušníci jedné národnostní menšiny, kteří za žádnou cenu nechtěli opustit naše místa, takže na řadu přišla policie doprovázející tento vlak na cestě, která s nimi nakonec asi po půl hodině udělala krátký proces a vyvalila je ven z kupé. Jelikož nás bylo 8 a kupé byly v tomto vlaku dělány po 6, seděli jsme já a Rasťa mimo, no když už jsem si mysleli, že budeme mít poklidnou cestu, dostali jsme spolucestující, a to onu národnostní menšinu, která nám zabírala místo předtím v kupé. Děs. Bylo jich celkem 5 a měli dvě místenky, tak si asi dokážete představit, jak se snažili vecpat na naše místa, aby si mohli sednout. No ale Poláci asi své spoluobčany znají, tak jim velice rychle řekli, ať se o to ani nesnaží. Největší perličkou však bylo, když si jeden z nich začal rozvazovat tkaničky, v duchu jsem si řekl: "doufám, že mu nebudou smrdět nohy", no předpokládal jsem špatně, v momentě zavalil kupé nesnesitelný smrad, ze kterého bylo i mě blujno. A to jsme měli vydržet 4 hodiny až do Warszawy. No nakonec jsme to nějakým zázrakem vydrželi, ale bylo to tak tak. Pak už jen zkontrolovat ostatní, jestli ve svém kupé ještě dýchají, a mohli jsme se s Rosťou v klidu natáhnout v kupé a vyspat se.

Po příjezdu do Gdańsku asi se 2 hodinami zpoždění, jsme se vydali hledat náš hostel. Asi po 15 minutách jsme jej za pomocí vydatného mávaní jedné obyvatelky našli. Byl hezký schovaný, ale výborně situovaný, kousek od vlakového nádraží, centra. V ceně 40 zł byla i snídaně, která byla nad očekávání a velmi dobrá.

Po vybalení, jsme se vydali objevovat krásy Gdańsku. Vojvodské město, dnes významný mořský přístav v Gdańské zátoce. Nejstarší zmínky se datují přibližně do 10. století, kdy na území dnešního města stál slovanský strážní hrad. Osada kolem hradu se později rozrostla ve město, z něhož se brzy stal jeden z největších světových přístavů. Během 2. světové války bylo město z poloviny zničeno vojsky nacistického Německa, a tak je dnes na mnoha místech znát jeho novější, moderní tvář.

Celá minulost Gdańsku by se dala shrnout jedním slovem a to vzdor - táhne se pohnutými dějinami města od jeho prvopočátků až po dnešek, spojujíce Sv. Vojtěcha se Solidaritou. Tak podobně zní i kamenná deska uložená v chodníku před radnicí Nec temere, nec timide: rozvážně a nebojácně.

Vstup do města začíná Královskou cestou u Výšinné brány (Brama Wyżynna), hrdosti vtesané do kamene, a pokračuje kolem katovny ke Zlaté bráně (Zlota Brama), opravdu skvostnému kousku pozdní renesance, jejíž čtyři ionské sloupy se na římse přetaví do soch zosobňujících občanské ctnosti: obezřetnost, zbožnost, svornost a spravedlnost. Vstupujíc touto bránou, se před vámi otevře nádherný pohled na Długą ulice, která je lemována nádhernými městskými domy, a na jejímž konci se do výše ční věž zdejšího ratusze s nádhernými hodinami, které v každou celou hodinu, hrají nádhernou zvonkohru.

Z Dlouhé ulice jsem pokračovali kolem Neptunovy fontány směrem k nábřeží Moltawy, kde najdeme dřevěnou stavbu jeřábu (Żurawu), který můžete najít na většině pohlednic z Gdańsku, a který v minulosti sloužil pro nakládání zboží a zároveň jako páka na zvedání stěžňů. Samotné tělo jeřábu je zaklesnuto mezi dvě půlkruhové věže a poháněno dvěma velkými koly, v nichž bylo třeba nějakého dobrovolníka, aby je roztáčel šlapáním. Procházka kolem vody nám udělala všem moc dobře, udělali si společnou fotku u obří lodě a vydali se dál do centra města. Chtěli jsme vidět město z "hůry", ale bohužel nebylo nám přáno, věž zdejšího Mariánského kostela byla zrovna v opravě.

Šli jsme tedy dál a došli k malému parčíku, kde můžete najít sluneční hodiny a taky ławeczke internetową, na kterou je namířena webová kamera a její obraz můžete sledovat na internetu. Takže jestli se vydáte na výlet do Gdańsku, můžete v danou chvíli zavolat svým známým např. a zamávat jim do kamery :).

Město se již halilo do večerního kabátu, lampy ozářily svým světlem krásu nočního Gdańsku. Protože jsme byli hladní vydali jsme se zpět na Dlouhou ulici, jelikož jsme zde viděli výbornou restauraci, která nabízela typické polské jídla a za příznivé ceny. Naše skupinka (Mirka, Rasťo, Katka a já) opět nezklamala - vybrali jsme si bigos (mimochodem vynikající) a Katka si dala pirohy na sladko, samozřejmě nesmělo chybět polské piwo, tentokrát zastoupené Żywcem. Ostatní se nad nabídkou polského jídla nějak moc netvářili, tak si dali raději osvědčené těstoviny, či filet z kurczaka s frytkami, případně lososa s frytkami. Restaurace byla útulná, seděli jsme ve venkovní zahrádce vyhřívané plynovými lampami a pozorovali kolemjdoucí, jak žasnou nad krásou nočního města.

Po výborné večeři jsme se vydali na procházku kolem řeky, přes most na druhou stranu řeky. Nakonec už byl čas pomalu jít na hostel, jelikož na druhý den jsme měli připravený opět náročný den. Ještě jsme se zastavili na nádraží "očekovat" vlaky do Helu a Sopotu. Po příchodu na hostel jsme zjistili, že je plný, takže jsme byli velice rádi za to, že jsme měli rezervaci - a to ještě dopoledne recepční říkala, že moc lidi tady nebude :). Na náladě, kterou jsme si udržovali celý den nám to neubralo, my měli pokoj sami pro sebe, a srandičky jsme si uživali až do usnutí posledního (klučičí kolena pro dámské vydání Playboe atd. :D). Pak už jen good night to all a zítra nás čeká Hel!