Téměř v moři až na severu Polska

Ráno v 8:00 jsme se vzbudili čerství, vyspaní a natěšení na setkání s Baltickým mořem. Po výborné snídani jsme se sbalili a vydali se na vlak směr Gdynia Gł. a poté přestup na vlak do Helu. Cena studentského lístku z Gdańsku do Helu činila 9,82 zł. Nejprve jsme cestovali z Gdańsku do Gdynii (cesta trvá 10 minut), kde vlak končí a je potřeba přesednout na příměstský vlak, Gdynia Gł. – Hel (cesta trvá 2 hodiny). Co jsme uviděli, nám ale vyrazilo dech, tak nádhernou scenérii, doplněnou sluncem prosvítajícím zpoza mraků, doporučuji vidět každému.

Města Wladyslawowo, Jastarnia a Hel jsou třemi městy, které se ční na pevninném výběžku Polska v Baltickém moři. Po obou stranách je tato oblast obklopena mořem, a jelikož se jedná o turisticky zajímavá místa, můžete po obou stranách vidět písčité pláže, obklopené různými campingy, parkovišti pro karavany, hotely, letními domy a dalšími možnostmi ubytování pro přijíždějící návštěvníky.

Hel je posledním městem onoho výběžku, může se vám naskytnout pohled ojedinělý. Když přijedete na zdejší nádraží, řekli byste si, že zde najdete nárazníky na ukončení jízdy, ale opak je pravdou, koleje totiž pokračují dál, ale neznámo kam, končí totiž někde ve ztracenu, asi nejspíše v moři.

Naše první cesta vedla do zdejšího info centra, pro mapu, abychom věděli kudy se ubírat. Cestou jsme procházeli kolem pláže a tak jsme neodolali a šli se podívat k moři. Mě a Mirku ten nádherně měkký písek vyburcoval k tomu, že jsme se museli jít vykoupat. Samozřejmě jsme tam nevlezli celí, ale sundali jsme si boty a vyhrnuli gaťata a smočili jenom chodidla. Moře mělo podle tabulky 0 °C, ale já myslím, že mělo více, bylo krásně teplé a nebýt toho, že ostatní už chtěli jít, bychom se tam čvachtali klidně ještě půl hodiny. Dokonale jsme si to užili, po vylezení z vody jsme se bosí vydali na procházku po písku, až nám nožky pořádně uschly, otřepali jsme písek a oblíkli si boty. Bylo to ale moc příjemné.

Pokračovali jsme dál, vydali jsme se po molu, kolem přístavu, a velké obří koule, ve které je umístěno zdejší infocentrum, které i přesto, že nebyla sezóna, bylo otevřeno a milá mladá slečna nám ráda pověděla, co si máme v Helu prohlídnout. Dostali jsme všichni mapku, na které byly zaznačené turistické atrakce, ale bylo znát, že je po sezóně, protože většina byla zavřená, či měla kratší otvírací dobu. Nakonec jsme si byli prohlídnout zdejší Fokarium, vstupné 2 zł. (Pro ty, kteří neví, tak jako já, co je to Fokarium - Foka je v polštině tuleň, který se při břehu Baltického moře normálně vyskytuje.)

Tady jsme našli asi 5 tuleňů, kteří právě odpočívali po vydatném obědě. Sem tam si líně přeplavali z jednoho bazénu do druhého, sem tam vystrčili hlavu nad vodu a naznačili tak fotografům, že oni mají siestu. V roce 2003 tu uhynula Kasia a v jejím žaludku bylo nalezeno přes 750 mincí, které lidé naházeli do vody – „Pamiętaj, cokolwiek wrzucićś do wody, to dła foka jest do jedzenia“, takovým to sloganem jsou návštěvníci vítání.

Po východu z fokaria jsme se vydali na procházku městem, vyfotili se u památky padlých. Poté jsme se vydali do restaurace pro zbytek naší grupy, se kterou jsme se pak vydali na vlak, který nás zavezl do Gdynie a potom do Sopotu, kde jsme pokračovali v našem výletu a poznávání krás Polska.

Do Sopotu jsme přijeli až za tmy, a tak jsme sice neviděli denní město, ale zato nádherné osvícené!

Prošli jsme se hlavní ulici od nádraží ke zdejšímu náměstí, kde jsme se po cestě zastavili u křivého domu, který je nejslavnějším domem ve městě Sopot. Vyfotili jsme si jej a vydali se na večeři do restaurace. Po večeři jsme se vydali na procházku na molo, kde byl nádherný výhled na finskou stranu, ale bohužel strašně foukalo a byla zima, tak jsmese vydali zpět do města. Cestou jsme v uličce objevili vstup na pláž,tak jsme neodolali a šli se projít. Měsíc nádherně svítil a ozařoval pláž a vodu neustále valící se na nás. Procházka super, našli jsme i mušle!

Zbývala nám ještě asi hodina do odjezdu vlaku, tak jsme se vydali na jídlo do Mc Donaldu.

Zde jsme se usušili, protože mezitím začalo pršet, dali si zmrzlinu, hamburger, cheesburger, shake a vykládali a vykládali zážitky z našeho výletu, až jsme zjistili, že máme tak akorát čas jít na vlak.

Po příjezdu jsme si našli vlastní kupé pro 8 lidí, kde jsme se „usádlili“ na 12 hodinovou cestu do Katowic. Výlet to byl nádherný a boží, budeme na něj dlouho vzpomínat a velice rádi.