Pod horou nám Janča povídala o jejím loňském lovu bažantů bez zbraně, zato s autem, to, že jsme v bažantnici jsme ale po chvíli vypustili z hlav, když jsme zjistili, co za kopec nás čeká! Většina začala během, my zvolna začali, ještě pozvolněji jsme se dostali k vrcholu prvního vrchu. Já, přes valící se kameny (nemyslím tím Rolling Stones, ale myslím, že i ti staříci by mě předběhli a ještě by mi k mému triumfálnímu výlezu zadrnkali Satisfaction,) jsem se nakonec vysápala, všichni nahoře už pochodovali k dalšímu bodu.
My naši pouť zakončili v prvním táboře, ostatní šli dál k vysílači, my tři šli dolů, c
estu jsme si náramě užili. Váleli jsme se ve vřesu, brácha byl bernardýnův rumový soudek první pomoci, já teda sud aspoň na dvanáctiletou whisky. Odbivovali jsme krásy přírody a záhy jsme zjistili, že se kolem asi pohybuje nějaký dravec, napověděly holé kosti. Přeskočili jsme val a zjistili, kdo tím dravcem je! Bestiální bažantnice!!! Nachytali jsme ji, jak ožírá zbytky své kámošky, kterou se asi někdo snažil ulovit stejným způsobem jako Janča kdysi. Ojojoj! Tušili jsme, že je zle, i na nás se vrhli, vyvázli jsme tak tak, mě začali drásat gatě, Marťovi se vrhli rovnou na ruce!

Počkali jsme na posily a vrátili jim to. Martin chytil tři do zraněných rukou, ale protože nejsme bezcitní, pustili jsme je, někteří se strachy pokáleli...myslím tím teď bažanty :)
Večer jsme zasedli k ohni a začali užívat posledního společného táboráku, kdy jsme popřáli a předali dárek Janči, poloučili se a nad ránem se dostali do postele, abychom ráno naházeli věci do batohu a ještě s drakem nasedli k Williemu do auta, aby nás odvezl do Perthu na bus směr Oban.
Večer jsme zasedli k ohni a začali užívat posledního společného táboráku, kdy jsme popřáli a předali dárek Janči, poloučili se a nad ránem se dostali do postele, abychom ráno naházeli věci do batohu a ještě s drakem nasedli k Williemu do auta, aby nás odvezl do Perthu na bus směr Oban.
Žádné komentáře:
Okomentovat