Ladies v Hradci

Slíbily jsme si to s holkama už na Hutisku, tak jsme se opět sešly - tentokrát bez chlapů, ale s Lídou a Jančou. Míšu čekají státnice 18. 6. (hodně štěstí!), tak se doma na Slovensku ještě vzdělává.

Našly jsme si kemp, kde jsou k dispozici i chatky a blízko Opavy, aby jela i Lída a vybraly - Kajlovec - Kemp Dery.

Městečko se zámkem a pěkným okolím, na www.dokempu.cz vesměs pozitivní ohlasy a tak bylo jasno, malou vadu na kráse to ale mělo - v chatkách pro pět si neuvaříme ani kafe:( ale Lída slíbila konev i hrnky, takže jupííííííííííí, jak by zavýskala Ráďa.









Napsala jsem o info a poslali všechno, co jsme potřebovaly vědět.

Odpověď na naše dotazy:

• Chatka pro 5 lidí je k dispozici pouze bez wc, nicméně v areálu kempu jsou společné záchody i sprchy.

Kdybyste chtěla ubytování pro 5 lidí na 1 noc z 14.-15.6. kalkulace by byla následovná:

• 5x130 – ubytování (předpokládám, že jsou to dospělí, u dětí by byla cena jiná)
• 5x10 – taxa městu Hradec
• 10% z ceny ubytování víkendový příplatek
• 300 – vratná kauce

• Celkem: 1065 kč

Na chatce není k dispozici kuchyňka, ale je možno si uvařit ve společné kuchyňce. Můžeme Vám zapůjčit varnou konvici za 50kč na den. Ve společné kuchyňce není k dispozici žádné nádobí. Povlečení dostanete při ubytování na každou zaplacenou osobu.

Poznámka ke kempu: Bylo to po dlouhé době, co jsem se dostala ke campingu, překvapily mě částky za vypůjčení konvice, grilu atp., podle mě se mi už vyplatí zajít do tesca a tam si nějakou konev za 200 CZK koupit, než si za pade půjčovat. V chatce to jednu noc člověk vydrží, myslím, že je vhodná i pro ty, co jsou celé dny pryč, protože je opravdu malá, tak na ty postele a stůl dát ven. WC ani sprchy se neplatí, což je jednoznačné +. Nemám nijaké velké výhrady, ale jak jsem napsala níž, ubytování na Hutisku bylo luxusní podle tady toho. Pan majitel je na první pohled ne příliš sympatický (pravděpodobně ale zdání klame-nechal nás si přece opéct špekáčky), ale ostatní zaměstnanci jsou vstřícní.

Suma sumárum jsme platily každá 230,- ale měly jsme v tom i dvě auta a spotřebu elektřiny. Ale Hutisko byl luxus proti Hradci.

Původně to měla být ranní procházka od nádraží do kempu, ale když i holky z Velkého Týnce vzaly auto, tak jsme se všechny dovezly. Irča mě vyzvedla v Grygově, v Týnci pro Janču a jelo se. V Penny dokoupit zásoby a poptat se, kde jsou ve Fulneku veřejné WC, protože Irenka nemohla vydržet, chuďátko, a vypadala tak, ale tak zoufale, že ještě před zaplacením seděla na záchodě pro zaměstnance!
Hned po přivítání si zajít pro klíče, paní recepční nám dala šestku, a zjištění, že nejsme v kempu samy, naopak, že je plno, nás pozitivně překvapilo. Trochu podezřelé ale bylo, že hned po zaparkování se Lídina tigra stala terčem pozornosti, klučina si ji začal obcházet a vášnivě fotit. Až poté nám došlo, že je plno, protože si tu dali dostaveníčko fandové auta zn. Opel, což prozradila i vlajka uprostřed campingu.
Kemp leží u Hradce nad Moravicí a protože byl místní zámek v letošním roce vyhlášen jako nejpohádkovější, musely jsme tam zajet.

Tak, jak jsme na Radhošti potkali studenty z OPF, tak i Hradec nebyl výjimkou a setkání s Luckou bylo opravdu velkým překvapením. Prošly jsme se kolem zámku a všechny za studentských 40,- šly na velký okruh, paní průvodkyně nás obšírně seznamovala s historií zámku i významných návštěv, mezi které patřil i Ludwig van Beethoven, po 70 minutách jsme byly hladové a unavené.
Protože kolem zámku bylo plno a i ceny by asi měly nějakou tu přirážku, zajely jsme do blízkého hotelu Belaria na námi vymodlený oběd. No, co k tomu říct...asi jen fůůůůůůůůůj, Lídiny italské těstoviny byla moravanka smíchaná s vrtulkama (asi z ní chtěli udělat Soptíka, protože to bylo sakra PÁLIVÉ), svoji zapečenou brokolici jsem si, pravda, taky představovala jinak a ne růžičky vytažené z vody pokryté dvěma plátky uzeného sýra. Ubrusy na všech stolech špinavé a když se nám podařilo vylít vodu, číšník nás při konzumaci polívky vybídl k tomu, ať si přesedneme. No nevím, nevím, hochu, jestli jsme si tu zelňačku a česnečku (kde se sýr nestihl ani roztopit) měly nalít do chřtánu a přesednout si, nebo při přesunu lžičku po lžičce ujídat... Ani koruna dýško, nebylo za co. Pokud si chci zahrát na paní učitelku, dávám 4-5! Ráďa není spokojená ani tak s tím, co právě požila, jako s tím, že už prcháme.

Protože z Hradce je to na další zámeček, co by kamenem dohodil, pokračovaly jsme tedy do Raduně. Byly jsme po obědě a bylo to znát! Oranžérii jsme navštívily místo interiérů zámku, ale já jsem spokojená teda moc nebyla, Janča si odnesla "spící strom", krátká procházka, pár póz a pak posezení u Golema, tam jsme si vylepšily náladu po Belarii, buď k tomu dopomohly naše míchané drinky - pro neřidičky :) nebo to, že jsme se vykecaly z toho, co nás tíží a s--e.

Na véču jsme si chtěly opéct nějaký ten špekáček, ale byl to trošku problém, když nám tam ohniště okupovali "opláci", nakonec Ráďa s použitím svého šarmu domluvila grilovačku u vedení! Pán nám sice nabízel zapůjčení grilu, ale zase za poplatek a neměly jsme s sebou žádnou grilovací pomůcku, takže ještě před 40 steaky se tam ohřívalo našich pár špekáčků. Poseděly jsme u zelené a becherovky, ale už asi fakt stárneme a venku byla kosa, šly jsme docela brzo spát. Poslední dobrou noc Ondrovi i Kaaa a zachumlat se pod deky a do spacáků. Ondrovi to ale asi nestačilo a tu Radušku musí slyšet prostě pořád, tak se jí snažil dovolat a volal ještě párkrát v noci - ještě, že má tak příjemné vyzvánění a ne něco na způsob Irčina zhuleného komára, protože by každé to probuzení bylo nepříjemnější a ráno bysme se na Ráďu asi neusmívaly. :)

Druhý den jsme se díky nedorozumění musely vystěhovat už v deset (v mailu psali, že nebude problém s vystěhováním odpoledne, pan majitel ale zavelel, že do 10:00, ale taky se mu nikdo nezmínil, že to máme domluvené jinak), předtím jsme stihly snídani a Raduš i telefonát - "co to v noci bylo?!" s Ondrou. Pak jsme mrkly do informační papírů a map o Opavsku a vyjely za větrnými mlýny.










Možná jsme mohly být na místě rychlej, ale to bysme se vyhnuly prvnímu z nich, kde jsme se našly KB (kadibudku) zamaskovanou za značku WC, ale žádný vhodnější plac tam prostě nebyl, tak jsme vzaly zavděk i jí. Poprosila jsem nějakého turistu o fotku, byl to starší pán, takže když se na displeji žádná fotka neukázala, jenom jsme se s pochopením zasmály a nechaly je odkráčet. Asi až za pět minut mi teprve došlo, že já mu ten foťák vůbec nezapla! No co nadělám, samospoušť to jistí. Sváča nebo oběd? Nevím, co ta siesta před autem byla, ale pak jsme si dezert daly - Haribo a Florenta.
V Hlavnici jsme se poptaly na cestu k mlýnu a kilometr za vesnicí není žádná dálka, vydaly jsme se pěšky, za nedlouho se ale Irča s Lídou otočily pro auta a Raduš to chození taky nebavilo a asi 100m před cílem naskočila do auta. V Novém Dvoře je arboretum, ale my to víme hlavně z hospody "U Arboreta", kde jsme se stavily, původně na jídlo, ale protože jsme vlastně ani hlad neměly a ty porce byly obrovské, jenom jsme poseděly.
Nevím, jestli někdo slyšel o možnosti odemčení auta přes mobil - já teda ne a ani jsem systém docela dlouho nechápala. Ale holky nám to názorně ukázaly. Jedna jako zabouchne klíče v autě, druhá, jde hodně daleko a jako že sedí doma v obýváku s náhradním klíčem. Řidička zavolá a domasedka dálkovým ovládačem zamíří na telefon, který má asi přenést paprsek k otevření dveří, takže když se přiloží mobil k autu, dveře se otevřou. Zní to šíleně, ale když se dveře otevřely, bylo to jako zázrak! No ale neotevřely se díky funkci "Sezame otevři se přes mobil", ale protože dálkové ovládání Renault má strašně dlouhý dosah. Vypadaly přitom ale obě asi dost zvláštně - Irča jako adeptka na Opavu - divila jsem se, že jí někdo neřekl, že to, co se tím ovládáním snaží otevřít není auto ale mobil a Ráďa jako nezkušená zlodějka aut s "přítelem na telefonu".

Výlet jsme ukončily na rozcestí - jedny směr Opava, druhé směr Olomouc - to už tak bývá, když se sejdou holky z naší opfky, každá je prostě od jinud a podle toho se taky vybírají místa setkání.
Příště JM a něco z vína!