Zpět do školních let

Je to už opravdu dávno, co jsme seděli v lavicích ZŠ, ale co si to trochu nepřipomenout?

Alča (Kamilova teta) jela na výlet s třeťákama a tak jsme se k nim přidali. Pro mě další z příjemných překvapení, které mi Kamilek umí připravit.
Cílem byl Bouzov, Javoříčské jeskyně a nakonec Olomouc, kde se aspoň podíváme a vyzkoušíme si batohy, které sháníme (bez zkoušení to prej nejde).
Ráno nás budík vzbudil už o půl páté, nic moc, ale protože nás čekal krásný den, nevstávali jsme nijak rozmrzele. V koupelně se vyměnili s tatinem, který se chystal do práce a pomalu mazali na bus. Na místě se pomalu posbírali všichni, ale ze třeťáků se najednou vyklubali sedmáci..V autobuse se přihlásila únava, ale sedmáci a ani očekávání nám nedalo spát, tak se vybalily řízky - stará dobrá výletová klasika.












Bouzov byl naší první zastávkou, jeli jsme rychle a tak jsme museli ještě chvilku posečkat, než nás vůbec pustili dovnitř a provedli nás okruhem "Bouzov se představuje", delší by byl pro děcka asi únavný a nezajímavý.
Je to krásný hrad, myslím, že všichni viděli Jasněnku a pamatují si, kam Jíra lítaval na rande a kdo není na pohádky, tak třeba - Kopretiny pro zámeckou paní - film, který mi vždycky připomene léto.
V podhradí už nežijí poddaní, ale vede se tam stánkům, děti na školních výletech si přece nějaký ten suvenýr dovézt chtějí, ale nevím, jestli samopal, sliz, bolebřuch nebo dokonce salmonela (po langoších s tatarkou, zmrzlině a cole by se nebylo čemu divit) je to pravé ořechové.












Druhým cílem byly Javoříčské jeskyně. Javoříčko je maličká obec u Olomouce, ale významná z pohledu dějin a sloužící jako memento bestiality fašistů. Je dobré si páchané hrůzy připomínat, protože plno lidí na děs, co se stal, často a někdy i rádo zapomíná. :/ A to přece nejde, protože jednou bychom se mohli ocitnout tam, z čeho jsme se před víc než padesáti lety, s obrovským kvantem obětí, vymanili. Dne 5. 5. 1945 byla vesnice kompletně zničena, ženy a děti vyhnány, domy zničeny a muži, kteří se v té době ve vesnici nacházeli, bohužel, vyvražděni. Podrobné informace na www.valka.cz. Pro připomenutí je v blízkosti jeskyní památník.
Samotné jeskyně byly objeveny v roce 1938, další část pak v padesátých letech. A jak? Místní hajný nebo revírkník - nevím přesně - Vilém Švec objevil místo, kde i přes tuhé mrazy tál pořád sníh, nedalo mu to a začal s pomocníky kopat. Po tvrdé dřině, co jiného je tahat hlínu ze země, narazil na jeskynní chodbu a bylo objeveno! Průvodkyně - doufám že ne pod vlivem, jak se stalo pravděpodobně u nás - vás provede Suťovým dómem a dómem Gigantů. Krápníky mají různá jména, překvapily nás Venušiny přednosti (opravdu velké), ohromilo Sloní ucho, Záclona, Krakonoš...Pokud máte možnost, určitě do jeskyní zajeďte, kdyby už jen proto, že se v létě výborně (za 50,- studenti) zchladíte. Jak je vidět, někomu se do horka opravdu nechtělo!
V Olomouci jsme splnili, co jsme si přáli, koupili batoh a já si svůj vyhlídnutý zkusila, ale nevzala, protože na netu je podstatně levnější a v hezčí barvě. Domů jsme odjížděli každý sám - jeden směr sever, druhý směr jih...
Další krásný, teplý den plný nových zážitků a zjištění, že sedmačky vypadají na sedmnáctky a někteří sedmáci na sedmileté. :D