Přijeli jsme v dostatečném časovém předstihu, horko bylo k zalknutí, takže logicky první zastávkou byl stánek s pivem a někomu ani jedno nestačilo.Farná, která festival otevírala, byla výborná. Neměla to jednoduché - jak se říká - každý začátek je těžký, ale lidi bavila, zpívali si děti, teenegeři i dospělí. Na čtrnáctku zpívá fakt dobře a její skupina jsou samí sympaťáci!
Litovala jsem ji, jak v tom horku pobíhá na pódiu v kšiltovce, ale za chvíli nám sprchlo a my všichni si vynašli provizorní pokrývky hlav - kapuce, deštníky.......igelit, pod kterým bylo ale trochu jak v pařeni
šti a moje mokré nohy v položabkách se stávaly živnou půdou pro plísně a houby. Teď doufám, že za měsíc nebudu sklízet žampióny :)Ale déšť ustal, tak jak začal, a jelo se dál. Muk sice muk´, ale myslím, že nikoho z nás nijak nenadchl. Možná to bylo tím deštěm, ale kdo ví.
Našli jsme si místo, kde se dobře kooouuuřííí, jak se zpívá Buty, ale taky se dobře sedělo, pilo a jedlo. A že jsme seděli docela dlouho!
Já jsem se přesvědčila, že svět je fakt malý. S Evkou se scházíme už dlouho, opravdu dlouho a potkáme se až v Břeclavi a to úplnou náhodou! A kdyby jen Evu! Když jsem pět minut na to potkala Andreu, byla jsem v šoku dvojnásob.Neviděli jsme Sarah a Walter Band se Zonygou, ale na Koláře jsme se vrátili. Svěřil se nám, že se právě něco naučil od svého šestiletého syna a tak tam lítala samá ku--a. No jo hochu, měl by ses od něj taky naučit, že ne vždycky je nutných tolik k---v.
Zlatý hřeb večera, Kabát, probral všechny, na které sedla únava, ať už z celého dne nebo vypitých piv. Začali výborně, pokračovali výborně a skončili výborně. Nevím, jestli velkolepost je vhodný příměr, ale při "Go, satane, go" na mě ty ohně tak působily. 
Zapařili jsme, někdo teda víc - jako třeba Lukáš a jeho handicap dance. Marcela si užila Kdo ví jestli, všichni zabékali Žízeň, Porcelánový prasata... Zahráli staré fláky, jako moji oblíbenou Báru, i songy z posledního alba.Na Matahari, poslední skupinu dne, jsme nezůstali a jeli dom a já si říkala "Díky bohu!", protože z té fesťákové stravy se mi udělalo nějak šoufl a byla jsem ráda, když jsem se doma předklonila nad WC.
PRVNÍ LETNÍ DEN + PRVNÍ ROČNÍK ROCK POD ZÁMKEM = VÝBORNÁ AKCE
Žádné komentáře:
Okomentovat