Náš první výlet byl naplánován do Sozopolu. Ráno jsme došli na autobusové nádraží, docela nás překvapilo - vypadlo spíše jako za komunistů u nás:), doba se tady zastavila. Zašli jsme k okýnku pro jízdenky. Evidence jednoduchá - tužka a papír (počítače tam ještě asi nedorazily). Jelikož však první volný autobus do Sozopolu odjížděl až o půl 11, dohodli jsme že pojedeme do Nessebru.
Musíme říct, že jsme byli trochu zmatení z jejich systemu dopravy, ale pak jsme zjistili, že tam jezdí mnoho soukromých dopravců s vlastními autobusu či vany, a několik atutobusových společností, všechny vás většinou za stejnou cenu dovezou na zvolené místo.
Když jsme tak stáli a čekali na náš autobus do Burgasu, kde se přestupuje do Nessebru, přišel za náma jeden řidič a začal na nás bulharsky něco točit, pochopili jsme z toho, že nám nadává, asi proto, že jsme nejeli s ním :D. Když jsme tak stáli a čekali na náš bus přijel minibus a měl za oknem ceduli Sozopol a byl prázdný.
Vladěnka se ho zašla zeptat, v kolik odjíždí a zašla vrátit jízdenky, které jsme měli na cestu do Burgasu a my nasedli do minibusu směr Sozopol, jak bylo původně v plánu. Odjezdy tady nikdo neřeší, prostě až se naplní nebo až nasedne aspoň někdo, stejně
jako v našem případě. Cesta nás stála 4 leva a trvala nám asi 25 minut. Po vystoupení jsme se ocitli kousek od přístavu, do kterého jsme se hned vydali. Jelikož však docela foukalo, vydali jsme se raději do místních uliček, kde prodejci nabízeli všechnomožné, Vladěnku uchvátilo jejich tržiště, kde jste mohli sehnat vše, a my zrovna v tu chvíli dostali chuť na hrozno, tak jsme neodolali a koupili si trochu na snězení. Propletli jsme se starobylými uličkami Sozopolu, ve kterých se tísnily davy lidí jdoucí za stejným cílem jako my. Při cestě kolem útesů Vlaďka uviděla fíkovník, což se neobešlo bez zkoušení a focení :).
Stará část Sozopolu je velice krásná, můžete zde vidět i pozůstatky starého období.
My jsme si tuto procházku starou částí a kolem útesů velice užili. Jak už to tak bývá, chozením člověku vytráví a tak jsme se začali shánět po nějaké restauraci, kde bychom se najedli. Nakonec to vyhrála řecká restaurace nad útesem, kde byl krásný výhled na moře. K obědu jsme si oba dali špagety, ale Vlaďce ty její moc nechutnaly, připomínaly ji totiž ovčí kebab, který jsme si kdysi dali v Obanu ;). Po obědě projít ještě kousek do nové části města na nákupy do supermarketu, vyměnit peníze a hybaj
na autobus do Primorska. Řízení autobusové dopravy je občas nepochopitelné, když jsem došli na autobusové stanoviště, stal tam autobus jedoucí ve směru na Primorsko, řidič nám ještě řekl, že za chvíli budeme vyjíždět, no z chvíle byla asi půl hodina, ale když jsme slyšeli, že někteří už v tom autobuse čekají na odjezd hodinu, tak jsme byli nakonec rádi za tu půl hodinu - holt ponaučení, že se čeká do obsazení celého autobusu (ale neplatí to vždy :D).
Náš první výlet byl naplánován do Sozopolu. Ráno jsme došli na autobusové nádraží, docela nás překvapilo - vypadlo spíše jako za komunistů u nás:), doba se tady zastavila. Zašli jsme k okýnku pro jízdenky. Evidence jednoduchá - tužka a papír (počítače tam ještě asi nedorazily). Jelikož však první volný autobus do Sozopolu odjížděl až o půl 11, dohodli jsme že pojedeme do Nessebru. 
Musíme říct, že jsme byli trochu zmatení z jejich systemu dopravy, ale pak jsme zjistili, že tam jezdí mnoho soukromých dopravců s vlastními autobusu či vany, a několik atutobusových společností, všechny vás většinou za stejnou cenu dovezou na zvolené místo. 
Když jsme tak stáli a čekali na náš autobus do Burgasu, kde se přestupuje do Nessebru, přišel za náma jeden řidič a začal na nás bulharsky něco točit, pochopili jsme z toho, že nám nadává, asi proto, že jsme nejeli s ním :D. Když jsme tak stáli a čekali na náš bus přijel minibus a měl za oknem ceduli Sozopol a byl prázdný. 
Vladěnka se ho zašla zeptat, v kolik odjíždí a zašla vrátit jízdenky, které jsme měli na cestu do Burgasu a my nasedli do minibusu směr Sozopol, jak bylo původně v plánu. Odjezdy tady nikdo neřeší, prostě až se naplní nebo až nasedne aspoň někdo, stejně 
jako v našem případě. Cesta nás stála 4 leva a trvala nám asi 25 minut. Po vystoupení jsme se ocitli kousek od přístavu, do kterého jsme se hned vydali. Jelikož však docela foukalo, vydali jsme se raději do místních uliček, kde prodejci nabízeli všechnomožné, Vladěnku uchvátilo jejich tržiště, kde jste mohli sehnat vše, a my zrovna v tu chvíli dostali chuť na hrozno, tak jsme neodolali a koupili si trochu na snězení. Propletli jsme se starobylými uličkami Sozopolu, ve kterých se tísnily davy lidí jdoucí za stejným cílem jako my. Při cestě kolem útesů Vlaďka uviděla fíkovník, což se neobešlo bez zkoušení a focení :). 
Stará část Sozopolu je velice krásná, můžete zde vidět i pozůstatky starého období. 
My jsme si tuto procházku starou částí a kolem útesů velice užili. Jak už to tak bývá, chozením člověku vytráví a tak jsme se začali shánět po nějaké restauraci, kde bychom se najedli. Nakonec to vyhrála řecká restaurace nad útesem, kde byl krásný výhled na moře. K obědu jsme si oba dali špagety, ale Vlaďce ty její moc nechutnaly, připomínaly ji totiž ovčí kebab, který jsme si kdysi dali v Obanu ;). Po obědě projít ještě kousek do nové části města na nákupy do supermarketu, vyměnit peníze a hybaj 
na autobus do Primorska. Řízení autobusové dopravy je občas nepochopitelné, když jsem došli na autobusové stanoviště, stal tam autobus jedoucí ve směru na Primorsko, řidič nám ještě řekl, že za chvíli budeme vyjíždět, no z chvíle byla asi půl hodina, ale když jsme slyšeli, že někteří už v tom autobuse čekají na odjezd hodinu, tak jsme byli nakonec rádi za tu půl hodinu - holt ponaučení, že se čeká do obsazení celého autobusu (ale neplatí to vždy :D).
Žádné komentáře:
Okomentovat