Valtice

Každý rok je 28. 10. státní svátek, den vzniku samostatného Československa a protože první prezident, T.G.M., byl rodák právě z Hodonína, každoročně se večer před koná lampiónový průvod - možná přežitek, ale děti a nakonec i dospělé to potěší . Začíná u sochy a letos dokončeného památníku. Pak průvod po Národní třídě až k náměstí, kde jsme se pak dočkali nádherného ohňostroje, vypadal za morovým sloupem opravdu dobře (i zhulené mládeži vedle nás se líbil, bylo to prostě úúúúúúúúžasnéééééééééééé, podle jejich slov). Hlavním důvodem ale nebylo nic z oslav, ale domluva plánu úterního výletu.

Vyhrál zámecký areál ve Valticích! Vyšlo to tak, že kočky, se kterýma jsem tam už byla, teď nemohly, tak jsme nakonec jely ve čtverku s Marce, Simčou a Zdeňkou.

Vlakem je to z Hodonína něco přes půl hodinky (skupina pro 3 tam a zpět 160 CZK, dítě 40 CZK - www.jizdenka.cz), vystoupit na zastávce Valtice město a pak po hlavní do centra, po levé straně je klášter milosrdných bratří s kostelem sv. Augustina, pak po přechodu k zámku. Pokud ale projdeme úzkou uličkou, dostaneme se na náměstí s kostelem Nanebevzetí Panny Marie postaveným za knížete Karla Eusebiuse Lichtenštejna (v roce 2000 byl opraven, ministerstvo kultury uvolnilo 1mil. korun), nepřehlédnutelný nápis je v latině, pokud jej přeložíme, hlásá: „Karel Eusebius, kniže z Lichtenštejna, vévoda mikulovský, opavský a krnovský.“ Bohužel byl ale zamčený. :( Na náměstí je taky novorenesanční radnice, kterou postavili koncem 19. století. Důvodem stavby byla nutnost získat pro okresní soud důstojné prostory.

Zámek ve Valticích se stal důležitým za působení Kryštofa Rozmarného, kdy museli opustit Mikulov a přesunout se do blízkých Valtic. Zámek nebyl jen šlechtickým sídlem, ale sloužil i jako sklad chmele nebo zde byly vykonávány nucené práce...historie neslavná. Lichtenštejni jej vlastnili od 14. st. až do r. 1945, po Benešových dekretech se dostal do rukou státu.

Při návštěvě projde člověk 17 místnostmi, nachází se zde druhá nejdelší enfiláda v Evropě, hned po rakouském Schönbrunnu, tzn. 80 m dlouhá chodba, skrz kterou prohlídneme z první místnosti až do poslední - pokud jsou tedy otevřeny dveře:). V roce 1867 zde přespával císař František Josef I., z dalších významných nocležníků to byl i Karel VI. - otec Marie Terezie. Pokrok nezastavíme a tak i ve Valticích může člověk mrknout na tehdejší koupelny - koncem 19. století zde byla zbudována první, v roce 1901 byl zřízen obecní vodovod, protože ze zámku přišlo 80 tis korun, byly sem dodávky vody z části grátis.

V zeleném salónku jsme se dozvěděli, jak to tehdy bylo s Narcisem - odmítl lásku Echo a tak byl "začarován", zamiloval se do vlastního odrazu ve vodě a miloval se tak moc, až do vodičky spadl a utopil se.

Také zde najdeme jeden z nejstarších výtahů na našem území - byl používán již v letech 1890 - 1910, takto historici usuzují z nalezeného útržku novin nalezených na podlaze, jednalo se o plátek z roku 1911.
První patro zámku bylo reprezentační, ve druhém pak žila rodina, mělo by se časem zrekonstruovat a sloužit jako galerie.
V zahradách, které za 2. sv. války dal pán k dispozici místním, je možné mrknout i na 120 let starý strom, který je opravdu krásný a jeho spodní větve začaly kořenit, takže se mu daří.

Mnohem víc informací se dozvíte při vlastní prohlídce - 80 CZK dospělí, 40 CZK snížené vstupné, v hlavní sezóně se ale asi nabízí okruhů víc.

Každý, kdo chce, může navštívit vinotéku, kde po zaplacení 120 CZK může ochutnat pět vzorků a potom si to nejlahodnější třeba i zakoupit. Holky zašly i na expozici kočárů v bývalé konírně.

Po procházkách jsme zašli na jídlo a svařák, sehnat volné místo byl trochu problém, ale nakonec jsme se uvelebily u Amélie. Jídlo sice nic moc, výzdoba dost úděsná, ale svařák dobrý! :)