Začalo se chodníkem, aby si nevěsta nevymkla kotník, udělat pierka, neboli voničky. Pro svadobné otce to byla moje práce a zjistila jsem, že to není ani tak složité, jak to vypadá. :)
Nevěsta si spoustu věcí připravila a nachystala, aby ji nic nepřekvapilo.
Do srdíček na káru dát trochu buxusu a na klobouku nebylo péro, ale taky nějaká ta zeleň.
Nejpříjemnější bylo co?! No přece chystání výslužek! Pravda, sladká prácička. Ani nás s Kamilkem za těma krabicema s dobrotama nebylo pomalu vidět :).
Ale neméně příjemné bylo taky očumování prstýnků, svatebních šatů a generální zkouška oblíkání. Nevěsta měla krásné šatky, které ji dobře šatily, jak se říká na Slovensku. Doplňky, botky, všecko k sobě ladilo - jak jinak, když bylo všecko bílé, že:)
Mišut měla prostě všecko podle představ a hlavně ke všemu osobní vztah, takže je jasné, že se jednalo o opravdovou srdcovku. My doufáme, že jsme nenadělali víc škody než užitku a aspoň trocha pomohli!
Žádné komentáře:
Okomentovat