Odjezd byl stanoven na 5 hodinu ranní, takže jsme večer zalehli všichni opravdu velice brzo. Po ranním mitingu :), jsme se vydali na zastávku autobusu (kde jsme mimochodem potkali některé členy naší skupiny, jak se teprve vydávají na cestu dom z Kvadratů), který nás odvezl na nádraží. Mirka jako velitelka výpravy nakoupila lístky pro všechny.
Cesta měla trvat jen 4 hodiny, ale my se hlavně modlili, a
bychom sehnali kupé sami pro sebe, což se nám nakonec podařilo. Cesta ubíhala příjemně, skoro všichni dospávali ranní brzké vstávání, jen my s Katkou jsme probírali "naše" vztahy a kecali, protože se nám spát nechtělo.
Po příjezdu do Warszawy Centralnej jsme se vydali hledat hostel. Byli jsme tentokrát ubytování v
Nathan's Villa Hostelu ve Varšavě asi 10 minut chůze od vlakového nádraží. Hostel byl pěkný, čistý, pěkně v centru města, ale výborně zastrčený od veškerého okolního hluku.
Po ubytování, vybalení, posilnění a získání informací jsme se vydali do města. V trafice jsme si koupili 24 hodinové jízdenky pro jednu zónu za 4,5 zł studentská, normální stojí 9 zł. Jízdenka je platná 24 hodin od momentu označení jízdenky.
Ale pozor si dávejte při označování, abyste náhodou nestrčili již označenou jízdenku do automatu, protože jej Vám sežere, tak jak se to povedlo některým dámam od nás :).
Samozřejmě jsem (jako správný vlakový fanda) nemohl vynechat návštěvu Varšavského metra, metro je podobné jako u nás, taky na něm jezdí vozy ruské výroby, jaké můžeme potkat u nás na trase B. Metro je čisté, nové a moderní a působí velice příjemným dojmem. Styl odbavení je stejný jako v metru v Londýně, vložíte lístek a na konci vezmete, nebo přiložíte kartu.
Jako první cíl našeho výletu se stalo staré město. Cestou ke staré části
města jsme prošli kolem památníku Hrdinů Varšavského povstání v roce 1944. Naproti památníku jsou vystavení barevní koně, a my jako malé děti, jsme nemohli odolat a museli se povozit a vyblbnout :). Zábava to byla veliká, každý se chtěl povozit, pohladit si koníky, no strávili jsme zde neskutečně mnoho času.
Po konících jsme se vydali dál do starého města až jsme došli k hradbám,
které kdysi chránily vnitřek města před útoky. Počátky starého města sahají až do 14. století. Krátce po
dostavení zůstalo obehnáno hradbami, ale pár let poté vzniklé Nové město již ne. Počátkem 18. století Tylman van Gameren, dánský architekt pracující pro královský dvůr přeprojektoval Rynek starego Miasta (Rynek Starého města) a odstranil z něj dominantní radnici. Během II. světové války zůstala stará část zcela vybombardována, ale rozhodnutí o její opětovné výstavbě byla přijata ihned po ukončení války. Dnes je část Starého města zapsána na seznam světového kulturního dědictví UNESCO.
Když jsme prošli starou část města, byl již večer a my se pomalu vydali na večeři a Hostel unavení a chtiví spánku.
Ráno po probuzení jsme se nasnídali a vydali se na druhou část našeho výletu. V plánu bylo ghetto, Zamek Królewski (Královský zámek) a nakonec muzeum Varšavského povstání.
Ghetto - přes 30 % obyvatel Varšavy, tvořili před II. světovou válkou, Židé. Židé bydleli tradičně na Praze - v polovině 19. století tvořili více než 40 % obyvatel pravobřežní Varšavy. Druhá skupina byla v okolí Nalewek a Żelaznej, kde Němci později vytvořili getto. Na teréně bývalého getta je možno, kromě částečně zachovaných zbytků stěn getta, vidět řadu pomníků připomínající statečný odpor v dubnu 1943.
V místě, kde dnes stojí zámek vzniklo koncem 13. st
oletí první sídlo Knížat Mazowieckých. Po přenesení hlavního města do Varšavy, byl zámek zcela přebudován, aby se mohl stát sídlem Krále. Na zámku se přes 250 let odehrávaly taktéž jednání Senátu a v časech okupování bylo sídlem císařství.
Po získání samostatnosti v roce 1918 se stal rezidencí prezidenta Republiky Polské. V čas
ech Německé okupace Němci úplně zbořili zámek již narušený bombardováním v roce 1939.
Znovuvybudování zámku bylo provedeno až v letech 1971 - 1984. V zámku je shromážděno více než 50 tisíc různých exponátů a královským a
partmánům byl vrácen vzhled, jaký měly za časů největší svatosti a to za Krále Stanislava Augusta (1764 - 1795).
Na zámku jsou možné prohlídky v týdnu s průvodcem, během víkendu samostatně. V neděli existuje speciální prohlídková trasa, která je zdarma, jen si vyzvednete lístky v pokladně.
Prohlídka je to úchvatná a v případě, že si budete chtít něco vysvětlit, nebo se na něco zeptat, neváhejte a oslovte zde stojící hlídače, jsou schopni komunikace v několika jazycích minimálně angličtině, němčině, francouzštině (a myslím, že češtinu při troše snahy zvládnou taky).
Po zámku už nám strašně kručelo v břichu, tak jsme se vydali hledat nějakou restauraci, kde bychom se najedli. Nakonec snad díky náhodě jsme našli po cestě směrem k
Muzeu Varšavského povstání našli Čínskou restauraci, tady jsme se najedli a odpočatí jsme se vydali do Muzea Varšavského povstání.
Muzeum Varšavského povstání je otevřeno každý den, kromě úterý. Od pondělí do soboty se platí vstupné, v neděli je vstup zdarma. K muzeu se dostanete autobusem, nebo tramvají na zastávku - Muzeum Varšavského povstání. V muzeu najdete dvě patra "nabitá" historii
o vzniku povstání, plánování povstání a mnoho dalšího. K vidění jsou zde několika hodinové filmové záběry, vzpomínky pamětníků, fotografie, novinové výstřižky a mnoho dalšího. Dokonce zde najdete i model pojízdného letadla, které visí ve velké síni. Výstava je velice vhodně
koncipována, mě osobně se velice líbila, některé záběry a fotografie byly opravdu "brutální", určité části na mě opravdu zapůsobily, tak jak zapůsobit měly, při představě, jaké zvěrstva se tam musely odehrávat, raději ani nepomyslet. Na prohlídku si vyhraďte minimálně dvě až tři hodiny volného času, určitě si každý najde to své tady.
Po tomto výletu do minulosti jsme se vydali ve složení Já, Katka a Rasťo na cestu domů do Katowic. Ostatní stále ještě zkoumali historii povstání. Odjeli jsme tramvají na nádraží, kde již na nás čekal vlak, který nás odvezl domů. Výlet to byl nádherný, ale už jsme byli večer velice unavení, tak jsme byli rádi, že už jsme doma. Ale i tak sláva nazdar výletu.
Teď jsme navštívily Raduš v Ostravě. V práci půl den volna, aspoň jsem si vyřídila, co bylo potřeba (v týdnu nestihnu vůbec nic), navařila a navečer nasedla na EC bez přestupu až do OV!
ÚANu jsme narazili na taxikáře, který byl ochotný vzít pět rozjuchaných do jeho mini taxi. Irča zaujala horizontální polohu a za vzpomínání na čojku a Týnec jsme vyjeli k Prostorné. U Raduš si rozdělili spaní, 
Boban v kuchyni, jak jinak! My se ještě zasmály na Irčiných 
zážitcích, sousedi byli asi zvědaví, co tak vtipného zažila (v Irčině podání by byl i nákup potravin zážitek na celý život), protože o sobě dali vědět... ale protože je to tajné a svěřovat je nejlepší jen nám, utichly jsme a usnuly.
